Souvislosti se Směrnicí 2007/60/ES

Za řádné zavedení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. povodňové směrnice) je v České Republice odpovědné Ministerstvo životního prostředí. Směrnice byla transponována do novely vodního zákona 254/2001 Sb. ve znění zákona 150/2010 Sb. a vyhláškou č.24/2011 Sb. o plánech povodí a o plánech pro zvládání povodňových rizik.

MŽP založilo pro implementaci směrnice pracovní skupinu ze zástupců Ministerstva zemědělství, jednotlivých státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského. Skupina projednává a koordinuje jednotlivé kroky a postupy při zavádění směrnice, tj. předběžné vyhodnocení povodňových rizik, tvorbu map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a v konečné fázi tvorbu plánů pro zvládání povodňových rizik. První cyklus má být ukončen do roku 2015.

Česká Republika je také aktivně zapojena do práce evropské Pracovní skupiny WG F on Floods, která je součástí Společné implementační strategie pro vodní politiku EU. V rámci pracovních skupin mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Odry a Dunaje se řeší zejména harmonizace postupů při zavádění směrnice v mezinárodních povodích.

Řada prací souvisejících s naplňováním požadavků směrnice bude spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí, LABEL, CEFRAME a z mezinárodního Operačního programu Central Europe v evropských nadnárodních projektech.

Pro vymezené oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem se v další fázi provede mapování a zpracují se plány pro zvládání povodňových rizik s cílem snížit potenciální povodňové riziko.

Koncepce Povodňového informačního systému a první digitální povodňové plány vznikaly ještě před vydáním této směrnice, přesto představují použitelný a flexibilní nástroj pro publikování úvodních podkladů a analytických prací ve směrnici požadovaných.

První cyklus zavádění Směrnice předpokládá tři etapy:

do 22. prosince 2011: předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem;

Stav k 1. 1. 2014:

Hotovo: metodika, testování reportingu EU, zpráva, reporting

do 22. prosince 2013: zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik pro oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem;

Stav k 1. 1. 2014:

Hotovo: metodika, pilotní projekty, standardizace, tvorba map, centrální datový sklad

do 22. prosince 2015: zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik pro oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem.

Stav k 1. 1. 2014:

Hotovo: pilotní dokumentace, standardizace

V realizaci: testování reportingu EU, tvorba plánů a dokumentace oblastí, reporting

Metodika_dPP_mapa_rizik

Požadavky směrnice lze stručně shrnout takto:

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik (články 4 a 5):

•popis a předběžné vyhodnocení rizika povodní na území členského státu na základě snadno dostupných a existujících dat a informací, s ohledem na

•popis a vyhodnocení nepříznivých účinků minulých povodní;

•vyhodnocení nepříznivých účinků možných budoucích povodní.

•vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem a popis metodiky způsobu vymezení.

Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik (článek 6):

Mapa povodňového nebezpečí bude zobrazovat zaplavení území při povodni:

•s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře (Q500);

•se středně vysokou pravděpodobností výskytu (Q100);

•s vysokou pravděpodobností výskytu (Q5, Q20).

U každého scénáře povodně se uvedou tyto prvky:

•rozsah povodně;

•hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny;

•případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody.

Mapy povodňových rizik budou zobrazovat škálu povodňového rizika a míru přijatelnosti potenciálního povodňového rizika pro dané využití území.

Plány pro zvládání povodňových rizik (články 7 a 8):

•závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik v podobě souhrnné mapy oblasti povodí nebo správní jednotky, vyznačující oblasti, na něž se vztahuje plán pro zvládání povodňových rizik;

•mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik;

•popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik;

•souhrn opatření a jejich řazení podle priorit zaměřené na dosažení příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik;

•popis metodiky pro analýzu nákladů a přínosů používanou k posuzování opatření s nadnárodními účinky.

Výše popsaný postup se bude cyklicky opakovat v periodě 6 let v souladu s plánováním podle Rámcové směrnice o vodě.

Soubor: mdpp_souvislosti_es.htm