Elektronické zpracování povodňových plánů má mnohé přednosti před klasickou tištěnou formou dokumentu. Jejich plné využití vyžaduje určité seznámení s touto formou a se způsobem jakým se program otevírá a ovládá. V grafické části lze mapy nejen prohlížet v libovolném detailu a s vlastní sestavou mapových témat, ale například lze také formulovat dotazy s kombinací parametrů, odměřovat vzdálenosti a plochy nebo zobrazenou mapu uložit jako obrázek pro využití v další dokumentaci.
Digitální povodňový plán by měl zvládnout aktivně používat každý člen povodňové komise. Je vhodné pravidelně informovat členy komisí o aktualizacích a změnách povodňového plánu a pořádat pro ně školení a cvičení v používání nejen povodňového plánu, ale i dalších nástrojů Povodňového informačního systému ČR: Digitální povodňové knihy (kniha.dppcr.cz) a Editoru dat povodňových plánů (editor.dppcr.cz).
Kromě tištěné verze dokumentu, by mohl být povodňový plán přístupný ze tří dalších zdrojů:
•veřejně dostupná verze na webu
Tento zdroj umožňuje každému občanovi seznámení s rozsahem ohroženého území, plánovanými opatřeními na omezení škod při povodni a základními kontaktními informacemi povodňových orgánů.
Znalost občanů o místních poměrech při povodních a o jejich historii většinou umožní zpřesnit publikované informace v povodňovém plánu.
•interně publikované verze v rámci úřadu nebo organizace
V této verzi jsou obvykle dostupné další, neveřejné, informace.
•lokálně publikovaná verze
CD, DVD nebo jiné medium s funkčním digitálním povodňovým plánem (tj. včetně potřebného softwaru) by měl mít k dispozici každý člen povodňové komise, kopie by měly být uloženy v obvyklých i náhradních prostorách určených pro práci povodňové komise.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik předpokládá v článku 10, že předběžné vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňového nebezpečí a další informace budou zpřístupněny veřejnosti a zúčastněné strany budou zapojeny do jejich přezkoumávání a aktualizace. Publikováním digitálního povodňového plánu bude vytvořen základ ke splnění tohoto požadavku.
Pro práci s dPP se předpokládá se vybavení uživatele fungujícím osobním počítačem a v případě povodňového orgánu i záložním zdrojem elektrické energie pro období povodňové situace. Typ a konfigurace počítače je závislá na způsobu zpracování dPP a datovém zdroji (lokální nebo vzdálený) který je pro práci používán a bude obvykle definována zpracovatelem povodňového plánu.
Minimální konfigurace počítače pro digitální povodňové plány z distribuce MŽP:
Práce s povodňovými plány na síti internet nebo intranet:
•běžně vybavený počítač s operačními systémy MS Windows, Mac OS X, Linux
•aktuální verze webových prohlížečů Internet Explorer, Firefox, Opera, Safari a bezplatný prohlížeč Adobe Reader
•pro komfortní zobrazení map je nutná instalace bezplatného softwaru Java, mapy je možné prohlížet i bez tohoto softwaru jen v režimu HTML
•připojení k uvedeným sítím
Práce s povodňovým plánem s lokálně spuštěným mapovým serverem:
•běžně vybavený počítač s operačními systémy MS Windows
•aktuální verze webových prohlížečů Internet Explorer, Firefox, Opera, Safari a bezplatný prohlížeč Adobe Reader
•instalace bezplatného softwaru Java
•CD, DVD nebo jiné médium s kopií digitálního povodňového plánu včetně "runtime" verze mapového serveru (není nutno instalovat)
Ověřit funkčnost digitálního povodňového plánu s danou konfigurací počítače lze na Povodňovém plánu ČR na webové adrese: www.dppcr.cz.
V kapitole Nápověda je tam také podrobnější popis ovládání mapové části povodňového plánu (www.dppcr.cz/htpml_pub/help.htm).
Odkazy na dosud publikované povodňové plány jsou v příloze "Ukázky digitálních povodňových plánů".
Soubor: mdpp_pouzivani_dPP.htm