Verifikace dat

Při sběru dat z různých zdrojů musí zpracovatel odborně posoudit jejich využitelnost v rámci zpracovávaného digitálního povodňového plánu. Výchozím zdrojem dat by měla být data z centrálních zdrojů. Tato data mohou být doplněna i dalšími tzv. lokálními daty, získanými na základě místních zkušeností a terénního šetření. Příkladem jsou postupové doby, které zpracovávají podniky povodí, ale přesto povodňové orgány obcí mají podrobnější znalosti o postupových dobách na tocích, které pro ně znamenají povodňové nebezpečí. Dalšími lokálními daty jsou historické povodně a jejich rozliv. Centrální vrstvu poskytuje VÚV v rámci Digitální báze vodohospodářských dat, dle vstupních podkladů z podniků povodí a leteckého snímkování v průběhu povodňových epizod. Přesto některé povodňové orgány mají provedeny zákresy v mapách nebo v digitálním formátu CAD/GIS.

Ne vždy je vhodné využít všechna data centrálně poskytovaná. U malých vodních nádrží IV. kategorie není například vhodné připojovat k povodňovému plánu pro dané zájmové území paušálně všechny nádrže uvedené v POVIS, ale pouze ty které jsou významné z hlediska povodňové ochrany. Je na zpracovateli, aby ve spolupráci s místní samosprávou posoudil, které vodní nádrže mohou z hlediska povodní zhoršit průběh povodně nebo naopak mohou mít pozitivní vliv z hlediska využití retence u nádrže.

Dalším problematickým údajem, který se vyskytuje v textových částech stávajících povodňových plánů jsou údaje o průtocích ve vodních tocích. Pokud nejsou tyto údaje ověřeny nebo získány z ČHMÚ, neměly by se v textu vyskytovat. Zpracovatel musí na základě svých odborných zkušeností posoudit, která data ze stávajícího plánu jsou využitelná. Využitelná data pak musí následně přenést do databáze POVIS a dále zpracovat v digitálním povodňovém plánu.

Soubor: mdpp_aktualizace_verifikace.htm

Postup při zpracování plánu > Aktualizace stávajícího povodňového plánu
Verifikace dat