| Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi > Instalace měřicí techniky > Instalace měřicí techniky | |
Hladinové sondy |
|
| Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi > Instalace měřicí techniky > Instalace měřicí techniky | |
Hladinové sondy |
|
Otázky které je potřeba zodpovědět před vlastní instalací hladinové sondy.
ANO – v tomto případě nelze použít ultrazvukovou nebo radarovou sondu umístěnou na mostovku. Tyto sondy je možné použít pouze v případě instalace stožáru pro automatickou měřicí stanici a výložníku pro umístění bezkontaktních sond. Vhodnějším řešením je použití manometrické sondy.
NE – v tomto případě lze použít bezkontaktní princip měření (pozor na „mrtvé pásmo“ ultrazvukových sond) nebo i kontaktní manometrické sondy.
ANO – pokud se na návodní straně vyskytnou naplaveniny, tak je potřeba vyloučit pro tato místa instalaci ultrazvukových nebo radarových sond. Řešením je použití manometrických sond nebo přemístění bezkontaktních sond na povodní část mostu.
NE – lze použít bezkontaktní sondy nebo manometrické sondy.
Po rozhodnutí o vhodném typu měřící sondy následuje instalace hladinové sondy.
Ultrazvukové sondy se připevňují nejčastěji na kolmé stěny mostovky, nábřežní zdi nebo stožáry s výložníky nad tok. Je potřeba vybrat místo bez výrazných turbulencí a bez překážek směrem k detekované hladině. Sonda nesmí být zatopena a její instalace musí zohlednit pozici maximální hladiny a tzv. „mrtvé pásmo“, kde sonda již měření neprovádí (podle typu sondy 0,15–0,5 m pod sondou). Rozsah sondy musí zahrnovat očekávaný rozsah hladiny s důrazem na povodňové situace. Ultrazvuková sonda se instaluje s radiačním krytem, který současně plní i funkci mechanické ochrany sondy.
Pro radarové sondy platí obdobné postupy s tím, že radarová sonda nemá „mrtvé pásmo“.
 Obr. č. 10 Chybná instalace ultrazvukové sondy. |
Na obr. č. 10 je uvedena nevhodně provedená instalace ultrazvukové sondy. Sonda je spuštěna příliš blízko k měřené hladině, montážní firma zřejmě nepočítala s pásmem, kdy sonda již neprovádí měření, chybí radiační a ochranný kryt, kabeláž od sondy je vedena volně bez umístění do chráničky. |
 Obr. č. 11 Radiační kryt sondy Microflex
 Obr. č. 12 Radiační kryt sondy US 3200 |
Správně provedená instalace ultrazvukové sondy je na obr. č. 11 a 12. Sonda je umístěna v dostatečné vzdálenosti nad hladinou, je ochráněna před splaveninami konstrukcí mostu, sonda je umístěna do radiačního krytu, který plní i funkci mechanické ochrany. Kabeláž k měřicí stanici je vedena v ocelové chráničce. |
Manometrické sondy se stabilizují v toku využitím kolmých stěn mostů, nábřežních zdí a lze také provést instalaci i bez pevných stavebních konstrukcí. Sondy se umisťují do kovových chrániček s povrchovou úpravou např. pozinkováním, případně se stabilizují v toku v ochranných trubkách např. typ kopoflex. Důležité je, že pozice sondy musí být v toku stabilní a neměnná. Vedení kabeláže je potřebné chránit po celé jeho délce před mechanickými účinky vody a splaveninami. Často se využívá přirozené ochrany terénu a stavebních konstrukcí. V místech, kde by hrozilo mechanické poškození vedení kabeláže, je vhodné použít návodní štít.
Rozsah sondy musí zahrnovat očekávaný rozkyv hladiny s důrazem na povodňové situace. Doporučuje se pořizovat sondy vždy s rozsahem větším než je možná maximální hladina v měrném profilu. Například hmax.= 6 m, potom se v daném místě instaluje sonda s rozsahem 0‑10 m vodního sloupce. Na přesnost měření hladiny nemá větší rozsah podstatný vliv.
 Obr. č. 13 Správně provedena instalace manometrické sondy |
Na obr. č. 13 je uvedena ukázka stabilizace manometrické sondy v toku. Sonda je umístěna do chráničky s povrchovou úpravou pozinkováním, přechody jsou řešeny ohebnou hadicí. Součástí instalace je i prvotní kalibrace. |
Součástí automatizovaných hlásných profilů kategorie C v rámci LVS je vybavení vodočetnými latěmi (vodočty) doplněnými o značky SPA (1. SPA – zelená, 2. SPA – žlutá, 3. SPA – červená) a vyznačení pevného odměrného bodu. Význam vodočtu spočívá v možnosti odečtu hladinových informací hlídkovou službou v případě poruchy měřicí techniky. Vodočetné latě slouží také ke kontrole měřených dat a pro správně nastavení měřicí stanice podle čtení na vodočetné lati.
Vodočetná lať (vodočet) je stabilně upevněná lať opatřená stupnicí, na které se čte výška vodní hladiny. Starší vodočty jsou většinou vyrobeny ze smaltovaného plechu, novější vodočty jsou plastové. Vodočty jsou svislé, šikmé nebo kombinované. Vodočet musí být čitelný za povodňových stavů a také ochráněn před poškozením splaveninami. Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny kdy „nula“ musí být níže než nejnižší hladina.
Pokud za povodně hladina vody přesáhne horní konec vodočetné latě, doporučuje se po povodni zafixovat polohu maximální hladiny značkou a dodatečně určit odpovídající maximální vodní stav.
Pro instalaci vodočtu musí být na měrném bodě vytvořeny vhodné podmínky, jako jsou kolmé zdi nebo pilíře mostů. Instalace šikmých vodočtů, případně vodočtů do nezpevněných břehů, přesahuje finanční i následné provozní možnosti LVS. Vodočet může být instalován také v dělené formě a nemusí v odůvodnitelných případech zahrnovat celý očekávaný rozsah stavů hladin (obr. č. 14). Největší chybou je instalace vodočtu kolmých do šikmých břehů.
 Obr. č. 14 Vodočet pro dílčí část hladiny |
 Obr. č. 15 Vodočet pro celý rozsah hladiny |