Postup stanovení SPA

Stupně povodňové aktivity se vyhlašují na základě dosažení směrodatných limitů, které jsou vyjádřeny vodními stavy nebo výjimečně průtoky v hlásném profilu. SPA platí pouze pro určitý úsek toku (povodňový úsek), ke kterému je hlásný profil přiřazen. ČHMÚ uvádí v dokumentech hlásné a předpovědní povodňové služby „Odborné pokyny pro provádění hlásné povodňové služby“, ve kterých připouští stanovení limitů SPA na základě odhadu, pro potřeby LVS je však navržen následující postup:

1.Prvním krokem ke stanovení SPA je výběr povodňového úseku. V celém úseku by měly být přibližně stejné charakteristiky povodňového režimu a přibližně stejný stupeň ochrany území před povodněmi. Za hranice povodňových úseků se obvykle volí zaústění významných přítoků, vodní díla významně ovlivňující povodňový režim, začátek nebo konec souvislé úpravy toku, zohlednit lze také administrativní hranice a umístění vodoměrných stanic. Povodňový úsek by měl být orientován od hlásného profilu směrem po proudu, jinak by mohla být ohrožena včasná informace o příchodu povodně. V odůvodněných případech je možné jednomu hlásnému profilu přiřadit povodňové úseky s výrazně odlišnými stupni ochrany území před povodněmi a tedy odlišnými směrodatnými limity pro SPA.

2.Druhým krokem je výběr kritického místa, případně kritického profilu v povodňovém úseku, kde dochází ke vzniku povodňových škod nejdříve a je tak rozhodující pro řízení opatření k ochraně před povodněmi. Pro výběr je výhodné, pokud jsou k dispozici podklady jako stanovení záplavových území, zaměření toku, zaměření podélného profilu hladiny vody za povodně, letecké nebo družicové snímky záplav, které se využijí ve spojení s hydraulickými výpočty kritických úrovní hladin. V případě, že nejsou takové podklady k dispozici, provádí se výběr na základě terénního průzkumu a místních zkušeností z minulých povodní. Takovým příkladem může být i starší povodňový plán obce, kde může být informace o úrovni kritické hladiny pro vyhlašování SPA (např. podle počtu zaplavených schodů na břehu koryta toku apod). Na povodňový úsek je nutné nahlížet jako celek, to znamená vyloučení jednotlivých nevýznamných objektů nebo zaplavení nevýznamných menších ploch v extravilánu a upřednostnění skutečných potenciálních kritických míst.

3.Třetím krokem je stanovení průtoků, které v kritickém místě nebo místech budou odpovídat směrodatným limitům pro SPA. Pro tyto účely je vhodné kritický profil nebo dostatečný kritický úsek zaměřit spolu s podélným sklonem dna a hladiny a provést hydraulický výpočet, případně vytvořit hydraulický model. V tomto kroku je opět výhodné, pokud je zaměření vodního toku již k dispozici, například z podkladů pro stanovení záplavového území. Hydraulický výpočet poslouží k nalezení kritických vodních stavů nebo kritických průtoků, které se budou považovat za směrodatné limity pro SPA. Pomocí hydraulického výpočtu potom budou pro známé směrodatné vodní stavy přiřazeny směrodatné průtoky (pro směrodatné průtoky přiřazeny směrodatné vodní stavy). Doporučuje se nejprve stanovit směrodatné limity odpovídající 3. SPA, potom postupně 2. a 1. SPA. Stanovení směrodatných limitů pro jednotlivé SPA se řídí dle definice jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Pro 3. SPA platí, že voda se již rozlévá a prokazatelně začíná způsobovat škody většího rozsahu nebo ohrožovat životy. Při 2. SPA zůstává povodeň v korytě a ještě nepůsobí významnější škody. A za 1. SPA lze považovat identifikování stavu pro nástup povodně. Zde je nutné vzít v úvahu i dobu dotoku z hlásného profilu z hlediska včasné výstrahy a případné jiné místní požadavky.

4.Posledním čtvrtým krokem je převedení směrodatných průtoků v kritickém profilu na odpovídající průtoky v hlásném profilu a následně na směrodatné vodní stavy v cm na vodočtu s rozlišovací úrovní min. 5 cm. Pouze ve výjimečných případech (např. na odtoku z vodních děl) jsou směrodatné limity pro SPA vyjádřeny přímo v průtocích. Převedení směrodatných limitů SPA se neobejde stejně jako u kritického profilu bez stejného podkladu, tj. zaměření hlásného profilu nebo dostatečného úseku u hlásného profilu spolu s podélným sklonem dna a hladiny za účelem provedení hydraulického výpočtu, případně vytvoření hydraulického modelu.

Další nutné podklady:

Pro hlásný profil je nutné mít k dispozici měrnou nebo konsumční křivku průtoků. Měrná křivka průtoků (MKP) je vztah mezi vodním stavem (cm) v daném profilu a velikostí průtoku vody (m3/s). MKP se sestrojuje na základě výsledků hydrometrických měření v daném profilu nebo hydraulického výpočtu. Protože se zpravidla hydrometrická měření podaří provádět za menších průtoku než povodňových, je nutné pro vyšší vodní stavy MKP extrapolovat. Pro tyto účely jsou právě nejvhodnější výsledky z hydraulických výpočtů nebo modelů, které umožní extrapolaci MKP upřesnit. MKP se vyjadřuje graficky nebo tabelárně, výjimečně analytickými rovnicemi. Hlásný profil nesmí být v dosahu vzdutí pohyblivého jezu nebo kolísavého vzdutí recipientu. Platnost MKP závisí na stabilitě hydraulických podmínek v daném úseku toku a je časově omezena. Může se měnit v důsledku změn příčného nebo podélného profilu toku po každé větší povodni. V některých profilech, kde je velký vliv stavu vegetace, se užívají různé MKP pro letní a zimní období. Informace o platnosti MKP je důležitý doprovodný údaj, který nesmí být přehlédnut. Stupně povodňové aktivity jsou proto většinou vztaženy k limitním hodnotám vodních stavů.

Směrodatné limity 3. SPA jsou většinou stanoveny relativně nízko vzhledem k možnému rozsahu povodňových průtoků. Znamená to, že po přestoupení 3. SPA již nelze extremitu povodně dále diferencovat, přičemž její rozsah nad 3. SPA může být ještě značný. ČHMÚ proto pro vyjádření extremity a nebezpečnosti povodně používá pro hlásné profily ještě pojem „extrémní povodeň“, jehož velikost stanovila jednotně na úrovni Q50.

Po každé větší povodni se doporučuje na úrovni jednotlivých obcí posoudit, zda zaznamenané překročení směrodatných limitů SPA odpovídalo charakteru situace v povodňovém úseku a případně navrhnout jejich úpravu.

Hydraulické výpočty a pro stanovení SPA včetně stanovení konsumční křivky musí být doloženy v rámci realizačního projektu nebo závěrečné dokumentace. Pro další provoz Základních LVS není nutné konsumční křivku pravidelně udržovat.

Soubor: LVS_5631_spa.htm

Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi > Instalace měřicí techniky > Nastavení měřicí techniky
Postup stanovení SPA