| Varovné a informační systémy v ochraně před povodněmi | |
Způsoby informování obyvatelstva |
|
| Varovné a informační systémy v ochraně před povodněmi | |
Způsoby informování obyvatelstva |
|
Informování právnických a fyzických osob lze z časového hlediska rozdělit na následující fáze – před vznikem mimořádné události (MU), při bezprostředním ohrožení nebo již probíhající MU a při odstraňování jejích následků. V každé fázi má informování jiná specifika.
Před vznikem MU, přesněji při seznamování právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení na daném území a připravovaných opatřeních se informování uskutečňuje hromadnými informačními prostředky, letáky a informačními brožurami, ukázkami činnosti, nebo besedami. Obsahově jiné konkrétní informace dostane občan žijící v blízkosti např. jaderné elektrárny a jiné občan ohrožený vodním dílem nebo chemickým provozem. Po zaznění varovného signálu se očekává automatická činnost občana podle předpokládaného druhu ohrožení na daném území.
Druhá fáze je realizována při bezprostředním ohrožení nebo již probíhající MU. Formy jsou verbální informace z paměti elektronických sirén a MIS a tísňové informace. Verbální informace potvrdí předpokládaný charakter ohrožení. Význam je velký, protože varovný signál je jen jediný a sám o sobě nenese informaci o konkrétním ohrožení. Tísňová informace předávaná cestou elektronických sirén a MIS, rozhlasem a televizí doplňuje informace z první fáze, zejména upřesňuje konkrétní situaci a způsoby reakce na ni. Na informování o obecných zásadách a opatřeních již není čas.
Verbální informace v paměti elektronických sirén a MIS jsou nahrány na běžně dostupné nosiče např. SD karty známé z různých multimediálních přehrávačů (MP3, MP4) a dalších zařízení. Mimo standardních nahrávek je možné využít 5 nahrávek pro potřeby obce. Tyto lze aktivovat také dálkově z OPIS HZS. Další informace aktivovatelné pouze z řídicího centra MIS jsou omezeny pouze kapacitou záznamového média.
K podpoře informování řada obcí již provozuje nebo plánuje vybudování systémů k oslovení obyvatelů pomocí telefonů a mobilních telefonů. Existují způsoby postupného vytáčení předem definovaných účastníků a jejich seznámení s nahranou informací. Systém eviduje přijetí či nepřijetí předávané informace. Tento princip nachází uplatnění při vyrozumívání orgánů a jednotek Integrovaného záchranného systému. Při pořizování takového systému je třeba posoudit finanční náklady na pořízení a provoz systému.
Druhý způsob je využití mobilních telefonů ve spojení s příjmem informace cestou SMS. Zde se uplatňují dva principy. Příjemci těchto zpráv vysílaných při mimořádné události se předem přihlásí k odběru těchto zpráv. Obyvatelé zařazení do databáze příjemců obdrží příslušnou SMS bez ohledu na místo pobytu v daném okamžiku. Obdrží ji tedy i v případě pobytu mimo republiku. Tuto variantu je nutné hodnotit z pohledu ceny za provoz a podmínky provozu. Někteří provozovatelé podmiňují snížení ceny příjmem reklamních SMS. To může být pro občany obtěžující a vede k omezení příjmu SMS od odesílatele tísňových informací nebo trvalému odhlášení odběru. V úvahu je nutné vzít také technickou stránku věci. Nejdůležitější okolností je skutečnost, že přenos SMS zpráv není operátorem garantován. Úspěšnost doručení je závislá také na vytížení sítě a ta je právě při MU zpravidla přetížena. Druhý princip spočívá ve vyslání informace přes vybranou vysílací buňku operátora v zájmovém prostoru. Taková informace je doručena všem účastníkům právě přihlášeným k příslušné buňce. Tato možnost je značně náročná finančně a je nutné ještě vyřešit pro tyto účely tzv. Vnitrostátní roaming. Této problematice se HZS ČR trvale věnuje.
Třetí fáze informování nastupuje v době při odstraňování následků a podle situace může být dlouhodobá v řádu dnů i měsíců. V této fázi lze využívat jak elektronické sirény a MIS, tak i všechny druhy hromadných informačních prostředků.