| Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi > Automatické měřicí systémy > Měřicí čidla | |
Srážkoměry |
|
| Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi > Automatické měřicí systémy > Měřicí čidla | |
Srážkoměry |
|
Pro automatická srážkoměrná pozorování jsou standardem člunkové srážkoměry pracující na principu děleného člunku. Dalšími typy srážkoměrů mohou být srážkoměry váhové, případně optické nebo ultrazvukové.
Pro srážkoměry je možno použít srážkoměry o záchytné ploše 200 cm2 nebo 500 cm2. Pro referenční profily je doporučeno použít srážkoměr o záchytné ploše 500 cm2. Pro celoroční pozorování jsou provozovány vyhřívané srážkoměry přednostně se záchytnou plochou 500 cm2. Někteří výrobci uvádí na trh i jiné rozměry záchytné plochy srážkoměru, minimální akceptovatelná záchytná plocha srážkoměru je 200 cm2.
Princip měření spočívá v pohybu děleného člunku podél osy. Dešťové srážky jsou vedeny ze sběrné nádoby výtokovým otvorem do horní poloviny překlápěcího člunku. Po naplnění poloviny člunku nadefinovaným množstvím srážek dojde k jeho překlopení a začíná se plnit druhá polovina člunku. Každé překlopení je registrováno sepnutím kontaktu a je zaznamenáno v měřicí stanici. Takto se získá detailní časový průběh srážky.
Srážkoměr nevyhřívaný je určen pro měření srážek kapalných v období březen (duben) – říjen (listopad).
Srážkoměr vyhřívaný je určen pro měření srážek kapalných, smíšených a pevných (sníh), tedy pro celoroční období.
Orientační cena srážkoměru se stojanem je 15.000 – 50.000,- Kč. Závisí především na velikosti záchytné plochy a případném vyhřívání.
•spolehlivý provoz
•jednoduchá údržba
•pořizovací cena
•ovlivnění přesnosti měření srážky vlivem ztráty výparem při vyhřívání záchytného trychtýře (platí pro vyhřívané srážkoměry). Pro potřeby LVS toto nemá zásadní vliv.
•ovlivnění přesnosti měření srážek s vysokou intenzitou, kdy srážkoměry zaznamenají nižší srážkový úhrn, velikost chyby může být až o 20% intenzity srážky. Tuto chybu lze stanovit dynamickou kalibrací srážkoměru a kompenzovat softwarem v měřící a vyhodnocovací stanici)
•nutnost pravidelné kontroly a čištění záchytné plochy a výtokového otvoru srážkoměru
Člunkové srážkoměry jsou standardně využívány Českým hydrometeorologickým ústavem i podniky Povodí a splňují požadavky pro měření srážek také pro lokální výstražné systémy.
Poznámka
Vyhřívání srážkoměru bývá obvykle u srážkoměrů 500 cm2 dvouokruhové (samo-statně spodní část záchytného trychtýře a snímací a odtokové otvory vnitřní části srážkoměru. Srážkoměr o záchytné ploše 200 cm2 má obvykle menší možnosti v řízení vyhřívání srážkoměru. Pro provoz vyhřívaného srážkoměru v zimním období je nutné připojení vyhřívaného srážkoměru na zdroj 230 V.
Váhové srážkoměry pracují na principu nepřetržitého záznamu hmotnosti nádoby s akumulovanou srážkou. Vážícím mechanismem jsou tenzometrické váhy, které pracují s vysokou přesností a rozlišením až na 0,01 mm srážky. Vyrábí se ve verzích se záchytnou plochou 500 cm2 nebo 200 cm2. Srážkoměr je určen pro celoroční měření srážek (srážky kapalné, pevné a smíšené).
Cena váhového srážkoměru je 60.000 – 100.000,- Kč.
•přesné měření srážek kapalných, pevných a smíšených a také srážek s vysokou intenzitou
•menší možnost ucpání srážkoměru
•pořizovací cena
•komplikovanější instalace
•vyšší provozní náklady
•komplikovaná údržba
Váhové srážkoměry jsou v omezené míře zaváděny na měrné body ČHMÚ. V porovnání se člunkovými srážkoměry se jedná o výrazně dražší systém s vysokými náklady na případnou opravu. V lokálních výstražných systémech se neočekává jejich větší rozšíření.
Technologický rozvoj aplikovaný do oblasti techniky pro měření srážek umožňuje využívat i jiné metody měření srážek a typy srážkoměrů jako například srážkoměry optické, ultrazvukové, resp. lasserové (disdrometry). Tyto srážkoměry mají dosud relativně malé uplatnění v meteorologických službách, pro využití v lokálních výstražných systémech je lze alternativně použít při zajištění metrologické návaznosti měření.
Další informace o měření srážek, resp. postupech kalibrace je možno získat v publikaci „Monitoring v městském odvodnění část I. - Dešťové srážky“ v roce 2012 vydal SOVAK (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR).
Soubor: LVS_5522_srazkomery.htm