Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi 

Otázky a odpovědi

Úvod  Předchozí  Další   Tisk této stránky

Základní otázky pro rozhodnutí o budování LVS

1.komu bude systém sloužit, (kraj, ORP, obec, sdružení obcí, jiný subjekt),

2.kdo bude využívat (mít zájem o informace a zbudovaný LVS – VIS systém (kraj, ORP, obec, HZS, Povodí, ČHMÚ)

3.kdo bude žadatelem o dotaci a nositelem dotačního titulu, včetně neuznatelných nákladů,

4.kdo bude objednávat, vlastnit a zpracovávat zadávací dokumentaci pro výběrová řízení,

5.kdo bude objednávat, vlastnit a zpracovávat projektovou dokumentaci,

6.jaký systém bude budován a v jakém rozsahu (kraj, ORP, obec, sdružení obcí, jiný subjekt):

a)jednoduchý – pro jeden subjekt – jednu povodňovou komisi -(hladinoměr, srážkoměr, el. siréna, bezdrátové rozhlasy),

b)složitý – více subjektů (systém hladinoměrů, srážkoměrů, el. sirén, bezdrátové rozhlasy, převaděče rádiového signálu, ovládací střediska, vlastní server),

7.bude zbudován jeden nebo více systémů přenosu a shromažďování informací z LVS (datové přenosy mobilních operátorů, SMS, rádiové přenosy dat),

8.bude budován systém webového zobrazování informací jednoho, či více vlastníků serverových programů, (LVS, VIS)

9.bude podmínkou HZS ovládání VIS,

10.jaké subjekty se budou vyjadřovat k projektu (Povodí, HZS, vlastníci pozemků, mostů, budov, komunikací, správci toků)

11.bude budováno zařízení VIS ovládané radiovým signálem – přidělení rádiového kmitočtu ČTÚ – správní poplatek, jednoroční poplatek za využívání rádiového kmitočtu,

12.v jaké výši budou celkové finanční náklady,

13.v jaké výši budou neuznatelné finanční náklady,

14.bude podmínkou dotace udržitelnost projektu a provozování systému odbornou firmou,

15.v jaké výši a kdo bude hradit finanční náklady na udržitelnost projektu a provozování systému.
 

Proč máme instalovat srážkoměr? Nestačí pouze měření stavů hladin na tocích v hlásných profilech kat. C?

Povodně z přívalových srážek zejména v malých povodích jsou charakteristické prudkým nástupem povodňové vlny. Část povrchového odtoku srážkové vody může probíhat mimo přirozené koryto toku a nebude tak podchycena měřením výšky hladiny. Přes nevýhody prostorové proměnlivosti srážek je srážkové měření skutečně včasnou výstrahou před extrémní povodňovou situací. V kombinaci s hladinovým měřením pokryje dostatečnou plochu povodí a bude poskytovat důležité údaje zejména v začátku povodňové situace.

V povodňovém plánu obce máme uvedený hlásný profil kat. C přímo v obci, který sledujeme hlásnou povodňovou službou. Proč máme instalovat automatické měření stavů hladin protiproudně mimo katastrální území obce?

Hlásné profily kat. C vznikaly v době, kdy nebylo jednoduše možné získat informace o průběhu hladin pomocí automatických měřicích přístrojů. Profily byly sledovány hlídkovou službou, a proto byly většinou umísťovány přímo do obcí. Na hlásné profily kat. C s automatickým pozorováním poskytují více informací a to zejména včasné výstrahy před vznikající povodňovou situací. Proto je požadována instalace protiproudně od místa ohrožení, aby byla splněna podmínka včasné výstrahy.

Pokud zpřístupníme data z vodoměrné stanice LVS obcím po toku splníme tímto povinnost hlásné povodňové služby (zákon č. 254/2001 Sb. § 73. odst. 2) informovat o vývoji povodňové situace?

Výstupy měřených dat LVS jsou zdrojem detailních informací z měrných bodů nejen pro jejího zřizovatele, ale samozřejmě i pro obce po toku, v případě přívalových dešťů také pro obce v blízkém okolí, které mohou patřit i do jiných povodí. Povinnost informovanosti mezi povodňovými orgány daná zákonem se ale existencí LVS nemění, Stavy hladin z automatizovaných hlásných profilů kategorie C, případně srážky, nejsou jedinou předávanou informací hlásné povodňové služby.

 


Soubor: LVS_5xx_otazky.htm