Lokální výstražné systémy v ochraně před povodněmi > Automatické měřicí systémy 

Otázky a odpovědi

Úvod  Předchozí  Další   Tisk této stránky

Pro jaký typ hladinové sondy se máme rozhodnout?

ČHMÚ a podniky Povodí používají nejčastěji manometrické sondy, dále plovákové, bublinkové a radarové sondy. LVS nemají s těmito institucemi vytvořeny srovnatelné podmínky pro instalaci a zajištění provozu některých typů sond. Pro potřeby LVS bude postačovat využití ultrazvukových a manometrických sond.

Pro jakou velikost záchytné plochy srážkoměru se máme rozhodnout?

Srážkoměr o záchytné ploše 200 cm2 je přesnější při intenzivních srážkách (menší počet překlopení děleného člunku a tím menší nepřesnost), srážkoměr je ale méně citlivý vůči minimálním srážkám (minimální rozlišení 0,2 mm srážky). Pro potřeby LVS je rozlišení dostačující. Srážkoměr se méně zanáší.

Je provoz měřících systémů s datovým přenosem GPRS/GSM a funkcemi SMS spolehlivý také v průběhu povodní?

Tyto systémy jsou standardně používány na objektech ČHMÚ, podniků Povodí a také na měrných bodech lokálních výstražných systémů. Jejich spolehlivost je za povodňových situací ověřena. V některých případech může dojít k přetížení sítě mobilních operátorů způsobené častějším telefonováním většího počtu osob. Jelikož měřící stanice provádí vlastní záznam měřených dat a operativně řídí četnost odesílání dat, jsou výpadky na přijímacím pracovišti automaticky doplněny.

Jaký význam mají kamerové systémy v ochraně před povodněmi?

Kamerové systémy poskytují obrazové informace o chování toku v reálném čase, jejich využitelnost v práci povodňových orgánů je však výrazně nižší ve srovnání s grafickými výstupy hladinových měření. Mají význam pouze v ojedinělých případech v kritických místech na toku (časté snížení průchodnosti koryta toku naplaveninami, v místech přelití hrází apod.). Tyto systémy nejsou standardně používány ani na objektech ČHMÚ a podniků Povodí. Pro sledování stavů hladiny ve stanicích LVS nejsou vhodné.

Může samotná hladinová sonda napojena radiovým výstupem na dispečink v obci poskytovat odpovídající údaje pro ochranu před povodněmi?

Standardní měřící technika používaná na hlásných profilech kat. A/B disponuje lokálním záznamem dat, výpočtovými funkcemi a přímým přenosem dat a SMS z měrného bodu na zabezpečené servery mimo ohrožená území. Zde jsou data přístupná povodňovým orgánům různých stupňů případně orgánům krizového řízení.

Hladinová sonda umístěna na měrném bodě nebude umožňovat archivaci dat v případě výpadku přenosu dat. Radiový přenos dat na dispečink do obce a zajištění distribuce těchto dat nadřazeným orgánům bude v čase ohrožení obce obtížně zajistitelné. Zajištění funkce měrného bodu po dobu 72 hodin je nedostatečné. Taktéž umístění měřící techniky mimo ohroženou lokalitu zahrnuje riziko nepokrytí tohoto místa radiovým signálem. Proto je nutné ověřit při návrhu systému. Tato zjednodušená řešení nebudou doporučována.

Lze monitorovat průběhy srážek pouze radiovým přenosem dat z měrného bodu na dispečink umístěný v obci?

Toto řešení se nedoporučuje ze stejných důvodů, které jsou uvedeny u měření hladinovými sondami s radiovým přenosem dat. Měrný bod musí dále disponovat výpočtem klouzavých úhrnů srážek pro potřeby odesíláni alarmových SMS, data musí být přímo z měrného bodu odesílána na zabezpečené servery mimo ohroženou lokalitu. Zajištění funkce měrného bodu po dobu 72 hodin je nedostatečné.

 

 


Soubor: LVS_55x_otazky.htm